tywe pepík se vyzná

tjn

dejte dtčku trochu grády aspon 11:1

Já si myslím,že to tam asi bude už teď.Největší problém v udávání st.komprese u 2T je to, zda se to počítá evropským či japonským systémem.Evropský jsem popsal výše;bere se celý objem válce tzn. 125 cm3.Japonci počítají jinak;ti berou objem válce až po uzavření horní hrany výf.kanálu hlavou pístu a pak jim logicky vychází malý kompresní poměr.V manuálu je uvedeno 6,7 : 1 !! To i starý Jawky v 1970 měly snad víc.Takže si myslím,že to bude ten jejich výpočet;nejsem schopen to přepočítat, protože neznám časování DT a tím pádem určit "objem" válce po uzavření hrany.
Teď obecně.Vzhledem k tomu,že DT není závoďák a je určen pro "masy" bych to se zvyšováním kompr.poměru nepřeháněl.Viděl bych tak 10 - 15% max.Zvyšování komprese znamená zvýšení účinnosti spalovacího procesu.Takže zvýšení výkonu za stejné popř. menší spotřeby.ALE: Vyšší kompresní potažmo spalovací tlaky = větší namáhání pístové skupiny + klikového mechanizmu + horší startování + potřeba paliva s vyšším okt.číslem + potřeba studenější svíčky (kdysi to bylo tak,že jsme vohřejvali na teplou a pak tam šla studená) + lepší chlazení atd. takhle bych mohl pokračovat do půlnoci.

Ještě jednou k těm kompresním tlakům.Nezlobte se.Tady se dost často řeší "kdy dělat výbrus".Dost spolehlivá metoda je tato: změřit kompresní tlaky.Udělat redukci do hlavy motoru - závit dle svíčky (v podstatě jej okopírovat = soustuh + ocel) - do této redukce zakomponovat ventilek z duše,aby se tlak nemohl vracet zpět,připojit hadičku a manometr tak do 10 atm (resp. bar).Vznikne tzv.kompresiometr.Možná by stačilo upravit obyčejný "měřák" na gumy.Kdo mě chápe O.K. kdo ne tak si nemohu pomoci.Před měřením ohřeji motor na provozní teplotu.Namontuji "vědecký" přístroj a kopu na startpáku "resp. točím starterem až se ručička na přístroji dále nehýbe.Větší kompresní tlaky už "nevyloudím".Teď přijde vyhodnocení. Tyto tlaky by podle mne neměly být více jak o 30% menší než na zdravém zajetém motoru tzn. tak 3000 km.Problém je v tom,že je nikdo na DT nezná.My jsme si v 1970 motor změřili po záběhu a pak při pochybnostech opět přeměřili.Dají se pochopitelně provádět i "dílčí" měření; změřím teď a při případném potencionálním problému(malý výkon,"cinkání"(promiň - ten koho se to týká ví) se dá zjistit stav věci; tím myslím třeba zlomený kroužek.A že ten se fakt "projeví" o tom nepochybujte.Třeba kroužky jsme tenkrát řešili takto:(místo výbrusu),koupily se na další výbrus a zámky se upilovali tak, aby byla vůle tak 0,15-0,25mm v nejvyběhanější části válce;pár mm pod HÚ.Zachránilo to tak 2500-3000km bez výbrusu.Ani nevím zda YAMAHA prodává kroužky samostatně.Samozřejmě se tímto postupem nedá zjistit časová pevnost pístu tzn. případné trhliny kolem oka resp.pod druhým kroužkem.